Šablony.

Svatopluk Čech

Šablony.
Lidé žijí mezi námi, kteří, v ruce lak a brus, všechno brousí, natírají na svůj vlastní ráz a vkus, po své hlavě vyhlašují ostatním své zákony, ve dne v noci leští staré, robí nové šablony. Chtějí, aby jejich okem každý hleděl na ten svět, aby jejich slovem jevil ducha vzlet a srdce vznět; zatracují, ostřihují jako škodné výhony vše, co není upraveno podle jejich šablony. [42] Odsuzují bez milosti vše, čím vane volný duch, pravdu třeba nejjasnější, nejplodnější práce ruch; láska k lidu nejryzejší není prosta úhony, vymkne-li se z jejich vetché vlastenecké šablony. Ale vím, že mnozí se mnou cítí v prsou tuhý vzdor proti jařmu cizí zvůle, mentorům všem na úkor, kteří všechny žití květy nutí v nudné záhony – Jest nás dosti, jimž se z duše hnusí všechny šablony. Ty ať slouží tomu davu, jemuž cílem péčí všech, aby měřil podle jiných každý krok a hles a vzdech, aby natřel svoje žití podle cizí patrony, ani vláskem nevybočil z ošumělé šablony. 43 Nám je vlastní rozum pánem, naším rádcem vlastní cit, vlastní svědomí nám soudcem, vlastní cestou chceme jít, tady v čele a zde v srdci máme vlastní zákony, nedáme se nikým vtěsnat do lecjaké šablony. 44