Píseň večerní pod oknem děvčete.

Karel Sudimír Šnajdr

Píseň večerní pod oknem děvčete.
O, večere překrásný! Jenž přírodu blažíš, A rosyčkou příjemnou Sad y kvítí vlažíš! O skloniž na chaloupku To tvé temné hledí, Kde pod oknem milenky Hoch s kytarou sedí. 65 Vše vůkol v tichu dřímá, Noc plášť svůj roztírá, A ptáčkům y děvčátkům Očinka zavírá. Jen já bolestí lásky Pod okénkem pěji, Kde skrz kvetoucý lípy Větérkové vějí. O rychle, struny zlaté! Skrz tichou zněte noc, A jevte při měsýčku,měsýčku Mé lásky bolnou moc. Ať z vás duch Milka věje, An k lásce vzbuzuje, A srdce zkamenělá Děvčátek změkčuje. 66 O kýž, má fialinko! Kýž pak tvým y pohne, A ruka tvá milostně K němu mne přivine. Však, ach! přemarná žádost, Přemarná naděje! Struny na darmo znějí, Hoch darmo tvůj pěje! Spí tedy, spí, milenko! Bůh sám tě ostříhej, A peruť Cherubína Na čílko chládek věj! Já smutně zas odnáším Lásky své bolnou moc, A ztrápené mé srdce Ti přeje – dobrou noc! 67