Babičky.

Karel Sudimír Šnajdr

Babičky.
Babičky dvě, jedna hluchá, Druhá trochu kulhavá, Ztěžovali sy mi včerá, Svět že se jim posmívá. Že ti holobrádkové jen Šašky sy z nich dělají. A se jim, – což nejvíc k zlosti! – Z daleka vyhýbají. 35 Aj, mé rozmilé babičky! Co se tomu divíte? Zdali, že to běh jest světa, Po dnes ještě nevíte? Vždyťpak také mně podobné Věcy nyní se dějí, A y okolo mne dávno Zástěrky juž nevějí! Kdežto jsem vždy od mladosti Šelmy děvčátka slavil, Pochleboval, jim se kořil, Zpíval, hrával, věnce vil; Lýru svou ve dne y v nocy V patách za ními nosyl, Jejích přízní, jejích láskou Ve světě se honosyl! 36 Ale což to všecko platno! Mladost strhl časů vír, Jaro přešlo, sešedivěl Ubožátko Sudimír! Darmo jeho píseň, darmo Jeho zlatá lýra zní – Děvčátka předc utíkají, Neohlíží se po ní. Nechme tedy, bohabojné Babičky! ten marný svět; Oprchalť nám bez pomocy, Oprchal mladosti květ! Vem’ ho vlk! nám proto předce Kvete radosti věnec, Mně zůstali – zpěv a víno, A vám – s kafíčkem hrnec. 37
Básně v knize Okus v básnění českém 2:
  1. Na hrobě Jozefa Dobrovského.
  2. Viktoryi Š–.
  3. Dobrou noc!
  4. Na Helenku.
  5. Na její oči.
  6. Zmrzlík.
  7. Hvězdy.
  8. Na * *
  9. Kolovrátek.
  10. Andulka.
  11. Vikev na kopečku.
  12. Babičky.
  13. Straka.
  14. Navštivení.
  15. Juk!
  16. Konejšení.
  17. Bělička.
  18. Vojáček.
  19. Píseň sekáčů.
  20. Píseň ženců.
  21. Bětolinka.
  22. Košíček.
  23. Píseň večerní pod oknem děvčete.
  24. Děvče a Poupě.
  25. Chytrá Běla.
  26. Lenka k lásce.
  27. Na Filipinku.
  28. Nechoďte ven!
  29. Otázka a odpověd.
  30. Outok, bránění, pokoj.
  31. Upokojení.
  32. Opuštěná.
  33. Na Mamoníka, jenž sy bábu za manželku vzal.
  34. Připomenutí.
  35. Rozbořená tvrz.
  36. Dívka bdícý.
  37. Žofyi Jandové, po přečtení předstojícý básně.
  38. Pozdní žel.
  39. Starost.
  40. Na povětří.
  41. Školie.
  42. Jan za chrta dán.
  43. Děvče u potoka.
  44. Pánu J. Th. H–vi při odeslání první zbírky mých básní českých.
  45. Žalozpěv odkvetlé paní Maryánky, bývalé veleznámé šenkýřky u zamrzlé okenice v městě Kocourkově.
  46. Žalozpěv zarmoucených lovců panství Smidárského a Dymokurského v přenešťastném jaře roku 1823.
  47. Co jsem spatřil, nepovím!
  48. Míchanice.