Ó lásky té, jež neklne.

Ervín Špindler

Ó lásky té, jež neklne.
Ó lásky té, jež neklne, když osud srdce hněte, a trpělivě snáší bol, té lásce štěstí květe. Ó srdce toho velkého, jež v hrozných bolech zmírá, a přec neklne osudu: to srdce neumírá. A v chrámě člověčenstva stkví se věčně v kráse nové: – na kříži láska nehyne, noví jí vzejdou dnové. 45