Stál jsem u břehu mořského.

Ervín Špindler

Stál jsem u břehu mořského.
Stál jsem u břehu mořského, an vlny jekem v proud se lily, a hory pěnou sbrocené na věky v tůň se potopily. Tam děsná propasť bezedná se prostřela, až nebe sžaslo, a v okeánu zuření blankytu svaté světlo shaslo. Jen jeden malý ostrůvek čněl z černých vln k nebeské skráni, a v divokém tom útulku Tvá láska svatý oheň chrání. 59