VII. Helena.*)

Ervín Špindler

VII.
Helena.*)
Helena usnula. – Leč snem-li to, když utrápenou, rozervanou hlavu na lůžko ukládá, myšlének bouř a hejno přeludů se honí mozkem v davu. Je-li to sen, když víčka průsvitná slz hořkých proud na zřitelnice klade, a místo lesů, háje, potoka, příšerných stvůr se obraz v mysl krade. Je-li to sen, když ňadra bělostná jak mořská pěna zmítají se v bouři, a na čele, kde jindy trůnil klid, se hrozných strastí černé mračno chmouří. ——— *) Rozumí se samo sebou, že tato báseň náleží na jiné místo sbírky. 95 O takového spánku tajemství, kdo prožil je, ti nikdo nevypráví; pozvolná smrť, po kapkách jed to je, jenž v útrobách ti z krve ňader tráví; že mlád kdo usnul, zas co stařec vstal, na hlavě šediny, na čele vrásky; a onen zas v snu tom se zastřelil, by skončil hroznou tragoedii lásky....lásky... Je ticho děsné. Hodin tepot jen pozvolna měří čas, jenž v žalosť pílí; jen chvílkami zařinčí okno kdes a venku vichr v skalních slujích kvílí. Rafije hodin dávno za půlnocí, ba již ze zahrady zní kuropění!..kuropění!... Helena dosud spí – jen děsný vzdech se časem vymkne z úst a rty zapění. Sen za snem se tou hlavou potácí, i víčkama ten příval krve trhá; a ze spaní Helena vykřikne jak šílenec, jenž ze skal v proud se vrhá. 96 „Pro Krista Pána!“..Pána!“... Z lože vyskočí a jako divá na zad jizby běží... Kříž strhne se stěny, až v kusy rozletí..!rozletí...! ubývá sil..sil... již klesá... padá..padá... leží. Zimničné chvění ducha spoutalo, a v ňader trosky mráz své sněhy věší; nad horami zasvitla slunce zář, leč šílenou již nic víc nepotěší.
Básně v knize Básně:
  1. LETNÍ NOC.
  2. Ohlas.
  3. Ta jedna slza Tvá.
  4. Lilie.
  5. Hvězda naděje.
  6. Již nikde hluk a nikde kvap.
  7. Tvá slza jako diamant.
  8. Velkonoce.
  9. Tys jako vodní hladina.
  10. Ó lásky té, jež neklne.
  11. Kouzlo lásky.
  12. Sňatek.
  13. Již dokonáno!
  14. Ukolébavka matky.
  15. Ukolébavka otce.
  16. Chudobky.
  17. Modlitba k Tobě.
  18. Stál jsem u břehu mořského.
  19. Již bije půlnoc.
  20. Sny.
  21. Plakal jsem –
  22. Již odvyknul jsem přísahám.
  23. Posvátné božské zjevení.
  24. Mé srdce stiš se.
  25. Se skrání mých již věnec spad.
  26. Jak píseň jarní noci.
  27. Já pěji písně o ní.
  28. V sladkém rokotání.
  29. Půlnoční.
  30. Shlédni ke mně se své výše.
  31. I. Rekrutýrka.
  32. II. Pod citadelou.
  33. III. Do Sibiře.
  34. IV. Miserere.
  35. V. Misie.
  36. VI. Bergmann v Kališi.
  37. VII. Helena.*)
  38. V hospodě.
  39. Mému národu.
  40. Na Bílé Hoře.*)
  41. Pod Karlštýnem.*)
  42. Mé vlasti.
  43. Bulharskému národu.
  44. Nad hrobem drahého Jindřicha Fügnera.