NÁVRAT.

Adolf Červinka

NÁVRAT.
Zčeřené hladině klid se zvolna vrací, vášnivý protest můj umlk’ bez echa, srdce se probíjí k tiché resignaci, v pravý čas laciná přišla útěcha. Marné jsou vzdory a marná láska moje, po letech přichází do mé duše klid, zklamáním skončily všecky horké boje, nepenthes dlouhými doušky umím pít. Proč jsi se vrátila, fantom duše bílý, s úsměvem, ve kterém nebes dřímá jas, vtělení života, plná mládí, síly, zráním je unaven žití mého klas! Sněženko bledá, zda volá tebe osud na moje úhory z mrtvé dálky zpět? Duší mou daleké touhy šumí posud, v poledním úpalu voní mně tvůj květ... 41