ZIMNÍ VYHLÍDKA

Jiří Mahen

ZIMNÍ VYHLÍDKA
A venku prázdný snění ruch... Krvavý měsíc nad lesy visí, pod stráň tři obludy usedly si: zoufalství s očima zapadlýma, šílenství se rtoma zaťatýma a k této dvojici nezbytný druh – bezzubá beznaděj – beznaděj lysá! To pusto venku, mráz a chlad! U okna stojím, ve stráň se dívám, po vichru listem chvěju se, kývám – teď se tam chechtají, čekají na mne: Co čekáš, synečku, na štěstí klamné, jež k tobě nikdy už nepřijde spat, cesta když zarostla, cestička k tobě? Ten výsměch osudu – znáš ty ho, znáš? A ty tři venku do mračen vstaly, na čelo dlaně k očím si daly, žhavý smích z očí těch do nitra padá – ale jak ve spáncích pálí to, studí! 20 Tragická vzpomínka letěla hrudí na léta včerejší, na léta mladá! 21