NÁVRAT

NÁVRAT
Ben nepřivez’ si domů nic než starou harmoniku, ač obeplul a viděl skoro celý svět –! Kde kdo se podivnému diví námořníku, rodiče hlavou kroutí, milá v koutku pláče, jen Ben je klidný nějak – sestár’ na pohled... Ben nepřivez’ si domů nic než starou harmoniku, ač starý otec loni ledaco si přál – na všechno zapomněl syn v krajích při rovníku, nic matce nedones’, ni milé škeblí šňůru, a přec do dveří vešel jak sám admirál –! Ben nepřivez’ si domů nic než starou harmoniku, a přece hrdě chodí celou dědinou! Do krčmy nejde však a jen po starém zvyku jde k strážci majáku a tam si vykládají a šťastnější jsou spolu každou hodinou... Ben nepřivez’ si domů nic než starou harmoniku, a přece úsměv září jeho na líci – v písničkách není dnes už stopy po mladíku, 83 muž čouhá z Bena, tak že strážce jistě ho pozná na břehu i mezi tisíci... Ben nepřivez’ si domů nic než starou harmoniku a proto miluje ho tolik srdce mé! Nač nosit dárky domů pro slovíčka díků – svět strnul v nás a s jeho krásou v hlavě kamkoliv na zemi a chlapi dojdeme! 84