ČERVENCOVÉ ODPOLEDNE

Jiří Mahen

ČERVENCOVÉ ODPOLEDNE
Vykládala žába v louži: Já div žalem nezhynu, není velkých vášní v světě, není ani hrdinů! Sekundoval k tomu vrabec od rána až k večeru: Kdo tu žvaní o krahujcích – jen když já se nažeru! Předla kočka si svou píseň brousíc drápky na plotě: Nejsem silná, nejsem krásná – co mi po vší holotě? Bzučí sršeň: Jak to jenom lidi vůbec napadlo, duch že zbraní může býti lepší než mé žihadlo? Vyložil to moudrým slípkám 65 sestárlý pes pensista: Každé větší nadšení je rozhodně věc nečistá – jen kdyby ty velké stíny za horama nečněly – jaký život žili bychom, pane bože, veselý –! Temno... Bouře... Jak to prásklo v němé kouty se všemi –! Jen ty stíny jako bozi živy chodí po zemi... 1915.
66