TRAGICKÉ ŠTĚSTÍ

Jiří Mahen

TRAGICKÉ ŠTĚSTÍ
Dávno už srdce mé zhořklo, dávno se prozradilo, leč dneska v nadšení mohu snad zvednouti ruku? Na bránu života pro tebe, veliká lásko, dnes tluku. Nechť hřímají povodně světa a kvete jich nádherné dílo! Na každý okamžik zavěsit všechnu vymyšlenou tíži už netřeba pro úsměv prázdný a koketně lichý. Pro svoji spásu již nikomu nezradím nutné své hříchy, jež se všech stran s ovocem zralým se ke mně teď blíží. Buď pochválen bůh, všichni svatí a světice s nimi! Smekejte klobouk dnes, pánové – štěstí jak s neštěstím srůstá! Žízní kdes horečná ústa a půlnoc zoufalstvím hustá, po krásném gestu dlaň horká s prsty přeraženými... 17