HŘEŠIL JSEM

Jiří Mahen

HŘEŠIL JSEM
Hřešil jsem na tvoji dobrotu, vím to, můj bože milý. Vím, že jsme před časy příliš snad navzájem intimní byli. Nebe se jedenkrát zavřelo v ráz, několik lidí se leklo. A já se také chvílečku třás’, když jsem se podíval v peklo. Očistec hledal jsem. Nenašel ni v tomhle koutečku světa. Jsou duše, jež jenom v extremech protlukou mladá svá léta. Viděl jsem málo – viděl jsem dost. Oči jsem vždy zdravé míval. Podivné mrtvoly do pekla nes’ kolikrát času zlý příval. Je mi dnes smutno, že nelze říc’ jak – s mnohými hřešil jsem spolu... Přec nějak s důvěrou hledí můj zrak do temnot dolů – 34