PRO NOVOU BOLEST

Jiří Mahen

PRO NOVOU BOLEST
Klidna buď! Nevzbouzej dneska je hebkýma rukama svýma! Nech mi mé ticho, třeba hněv s nebezpečím svým v něm dřímá, na mne se dívej, o dívej se na mne očima unavenýma! Co krásy podzimní lehlo v tvé tělo –! Jak pejsek schoulena proč se mi chvíš? Když k jedné straně se úbočí chýlí, proč pod ním hovoříš? Hrozná tíž ve vzduchu duhou si hraje, nad hlavou táhne, blíž a blíž... Proč všechno láska jen pro zimu schystala, ptá se tvůj úsměv v bolesti? – Chtěla své neštěstí. Proč tvoje bolest mi v barvičkách dozrála? Černavé proudy se na čelo lepí: Pojď si hrát, hluchý a slepý! 67 Jako by člověk šel z egyptské země: hůl v ruce držím a zoufale je mně. Než-li se hora sřítí v pěst ruce sevřeny pro něčí smích po cestách proběhnu dneska se zlých, – chceš se mnou jíti? 68