PO LETECH.

Adolf Brabec

PO LETECH.
Tvůj zlíbal jsem kdys žhavý ret, ach, víš, o tehdá – víš, když jasmínový voněl květ – žel – je to dávno již. Ku hvězdám zřel jsem na nebe, noc krásná přišla blíž, chtěl růže jsem jen pro tebe, i to je dávno již. Již růže všecky odkvetly – na hrobě tvém je kříž, i vzpomínky mé odlétly – tak dávno, dávno již...! 12