VEČERNÍ NÁLADA.

Adolf Brabec

VEČERNÍ NÁLADA.
Spí město, jenom řeka hučí a měsíc bílý líbá ji, v oknech kláštera zpěv zvučí a violy hlas počítají. Prastaré lípy šumí ještě ve fialové aleji, již dávno přešly letní deště a mlhy hory halejí. Jen viola kdes smutně kvílí a je to smutek takový, když srdce plakat nemá síly a nikomu to nepoví! Snad jsou to vzdechy sladké touhy, jen měsíc bílý líbá ji, a polibek ten žhavý, dlouhý ve klášter letí podtají. 47
Básně v knize Květy samot:
  1. VEČERNÍ PÍSEŇ.
  2. ITALSKÁ KRAJINKA.
  3. PODZIMNÍ MEDITACE.
  4. MELANCHOLICKÝ PODZIM.
  5. ROZLOUČENÍ.
  6. PO LETECH.
  7. VEČER U MOŘE.
  8. ČERVNOVÉ RŮŽE.
  9. NEVLÍDNÝ DEN.
  10. STESK.
  11. NÁVŠTĚVA.
  12. ZAKLETÝ ZÁMEK.
  13. SAMOTÁŘSKÝ KVĚT.
  14. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  15. V BEZESNÉ NOCI.
  16. Z PLESU.
  17. ŠPANĚLSKÉ TANEČNICI.
  18. V TRÁVĚ.
  19. SMUTEK.
  20. *** Je marno vše, jen bolest zbyla
  21. HŘBITOV SLAVÍKŮ.
  22. NÁLADA.
  23. PÍSEŇ.
  24. UTIŠENÍ.
  25. PODZIM V PARKU.
  26. ZIMNÍ VEČER.
  27. KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...
  28. KLEKÁNÍ.
  29. MINULOST.
  30. KVĚT SAMOT.
  31. VZPOMÍNKA Z ARKA.
  32. NÁLADA.
  33. *** Tak marno vše, jen zmar si zpívá
  34. PODZIM.
  35. INTIMNÍ SLOKY.
  36. TOUHA.
  37. NOCTURNO.
  38. MÁM STARÉ PARKY RÁD...
  39. PLÁČ HOUSLÍ.
  40. IN MEMORIAM.
  41. VEČERNÍ NÁLADA.
  42. RESIGNACE.