KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...

Adolf Brabec

KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...
Když se tak někdy rozprší, rozprší, tu smutno bývá ve duši, ve duši, pár marných přání vyřkne ret, a květy samot vykvetou, kde dříve voněl žhavý květ nad zemí všemi prokletou. Když se tak někdy rozprší, rozprší, tu smutno bývá ve duši, ve duši, a náhle v očích, na retu, jak perla, když se zachytí na smutku černém sametu, – se bílá slza zatřpytí!... 33
Básně v knize Květy samot:
  1. VEČERNÍ PÍSEŇ.
  2. ITALSKÁ KRAJINKA.
  3. PODZIMNÍ MEDITACE.
  4. MELANCHOLICKÝ PODZIM.
  5. ROZLOUČENÍ.
  6. PO LETECH.
  7. VEČER U MOŘE.
  8. ČERVNOVÉ RŮŽE.
  9. NEVLÍDNÝ DEN.
  10. STESK.
  11. NÁVŠTĚVA.
  12. ZAKLETÝ ZÁMEK.
  13. SAMOTÁŘSKÝ KVĚT.
  14. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  15. V BEZESNÉ NOCI.
  16. Z PLESU.
  17. ŠPANĚLSKÉ TANEČNICI.
  18. V TRÁVĚ.
  19. SMUTEK.
  20. *** Je marno vše, jen bolest zbyla
  21. HŘBITOV SLAVÍKŮ.
  22. NÁLADA.
  23. PÍSEŇ.
  24. UTIŠENÍ.
  25. PODZIM V PARKU.
  26. ZIMNÍ VEČER.
  27. KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...
  28. KLEKÁNÍ.
  29. MINULOST.
  30. KVĚT SAMOT.
  31. VZPOMÍNKA Z ARKA.
  32. NÁLADA.
  33. *** Tak marno vše, jen zmar si zpívá
  34. PODZIM.
  35. INTIMNÍ SLOKY.
  36. TOUHA.
  37. NOCTURNO.
  38. MÁM STARÉ PARKY RÁD...
  39. PLÁČ HOUSLÍ.
  40. IN MEMORIAM.
  41. VEČERNÍ NÁLADA.
  42. RESIGNACE.