VEČER U MOŘE.

Adolf Brabec

VEČER U MOŘE.
Ten sladký večer... flétna naříkala... na břehu moře sám jsem stál, kde strmě zdvihala se tmavá skála a pod ní vln se tanec hnal. A malá loďka kvítím ověnčená na modrých vlnách plula v dál, a hladina zaplála pozlacenápozlacená, kde maják vzpial se opodál. Ten sladký večer, flétna smutně lkala... na břehu moře sám jsem stál; rád dnes bych slyšel, tam kde strmí skálaskála, té flétny tón by naříkal. Když měsíc bledý, všemi opuštěný nad věčným mořem počne snít, je čas na břehu život rozesněný v jediné noci prošílit! 13