PÍSEŇ MÉHO SRDCE.

Adolf Brabec

PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
Za nocí, nocí bezesných, jak hlahol zvonu v noci mne budí v chvílích šílených mé srdce bez pomoci. A divná bouře zmítá mnou, sto chápe duši ramen, ze srdce, silou tajemnou krvavý šlehá plamen. A pluji, pluji v hvězdnou dál a splývám s květů duchem, své vlastní sny jsem v mrtvo vtkal a spil se mrtva echem...! 20