ZAKLETÝ ZÁMEK.

Adolf Brabec

ZAKLETÝ ZÁMEK.
Je zaklet bílý zámek... klíče v moři. Ku bránám němý, černý jezdec přiklusal, zrak upírá v okna ve svém hoři, jsou prázdná okna, síně, opuštěn je sál. Jen v modrých zahradách se jasmín bělí, v barvách stříbrných se svíjí vodomet, a v šeru cest se růže rozpršely v touze šílené po kráse zašlých let. A každou chvíli němý jezdec váhá – zdá se, na vraníku že v dál se rozletí, je pozdě večer, šer se rychle vzmáhá a měsíc ozdobuje okna perletí. V tajemství se bílý zámek halí – pár netopýrů k věžím smutným zalétá, jen občas píseň zní do modré dáli: tu zpívá princezna ve hradu zakletá! 18