PODZIM V PARKU.

Adolf Brabec

PODZIM V PARKU.
Je všecko hra a přelud stálý, pojď, půjdem, dítě, v starý sad, po cestách, kde jsme milovali, se rozložil dnes listopad. Kde dlela láska a květ štěstí, v těch místech duše okřívá, a jaro počne v srdci kvésti, když zrak se kolem zadívá. Má drahá, pojď, kol podzim voní, což na tom, že je listopad, ve větru list se s listem honí, v té době s tebou chodím rád! 31