MÁM STARÉ PARKY RÁD...

Adolf Brabec

MÁM STARÉ PARKY RÁD...
Mám staré parky rád, v nichž vodotrysky šumí a kroky žen se tlumí, jež chtěl jsem milovat. Mám staré parky rád s kouzlem intimnosti, zde květy minulosti zavoní v duše chlad... Mám staré parky rád, zde bolest duše dřímá a zašlých roků šat je smutkem obejímá. Mám staré parky rád, zde dřímá mnohé přání, a z fialových řad zde sténá neshledání! – 44
Básně v knize Květy samot:
  1. VEČERNÍ PÍSEŇ.
  2. ITALSKÁ KRAJINKA.
  3. PODZIMNÍ MEDITACE.
  4. MELANCHOLICKÝ PODZIM.
  5. ROZLOUČENÍ.
  6. PO LETECH.
  7. VEČER U MOŘE.
  8. ČERVNOVÉ RŮŽE.
  9. NEVLÍDNÝ DEN.
  10. STESK.
  11. NÁVŠTĚVA.
  12. ZAKLETÝ ZÁMEK.
  13. SAMOTÁŘSKÝ KVĚT.
  14. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  15. V BEZESNÉ NOCI.
  16. Z PLESU.
  17. ŠPANĚLSKÉ TANEČNICI.
  18. V TRÁVĚ.
  19. SMUTEK.
  20. *** Je marno vše, jen bolest zbyla
  21. HŘBITOV SLAVÍKŮ.
  22. NÁLADA.
  23. PÍSEŇ.
  24. UTIŠENÍ.
  25. PODZIM V PARKU.
  26. ZIMNÍ VEČER.
  27. KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...
  28. KLEKÁNÍ.
  29. MINULOST.
  30. KVĚT SAMOT.
  31. VZPOMÍNKA Z ARKA.
  32. NÁLADA.
  33. *** Tak marno vše, jen zmar si zpívá
  34. PODZIM.
  35. INTIMNÍ SLOKY.
  36. TOUHA.
  37. NOCTURNO.
  38. MÁM STARÉ PARKY RÁD...
  39. PLÁČ HOUSLÍ.
  40. IN MEMORIAM.
  41. VEČERNÍ NÁLADA.
  42. RESIGNACE.