STESK.

Adolf Brabec

STESK.
Šel kolem večer májový a slunce hořel nach, stesk hýřil tichý, ledový ve srdce hlubinách. A spát šly růže, slavícislavíci, jen žlutý měsíc plál, mou bílou slzu na líci však nikdo nepoznal... 16