NÁVŠTĚVA.

Adolf Brabec

NÁVŠTĚVA.
Je pozdě, smutný přišel host, ty znáš jej – sluje minulost a hledí na nás u stolu, kde sedíme dnes pospolu. Jsou smutné oči ve žalu – tvá líc má bledost opálu, proč děsíš se, že přišel host, ty znáš jej – sluje minulost. Je mrtvo vše – nuž vzhůru číš i odpuštěno všecko již. – – Proč trváš, drahá, v zmlklosti? vím: je ti líto mladosti! 17