Troska vášně.

František Sís

Troska vášně.
Matná touha duší mou nejistá line, pálí v spáncích krví rozžhavenou, bloudí tmou, hned jasem spěje v žáry siné, děsí, spájí duši omámenou. A zemdlena v mlhách těžkých dále klopýtá, potácí se ve mdlobě znavené, až rozkoše číše klesne na zem dopitá – Poslední troska vášně ztrávené. 9