Má duše prchá.

František Sís

Má duše prchá.
Z profanních ulic má duše divá v kout zatmělý svůj prchá v dál, před řevem davu plaše se skrývá, ten zapáchá, ten hází kal, a třísní toho, jenž štít má čistý, mu v obličej plvá siný, pak v hnusný klid svůj se vrací jistý, čeká, až čist půjde jiný. 24
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.