V hrdé samoty své prchám.

František Sís

V hrdé samoty své prchám.
V hrdé samoty své Duše prchám před tebou, bídný Světe, Krmený Světe vepřů a kejhavých kachen, Jedovatý Světe hadů a psů štěkavých, Vyfintěný Světe kurtisán, jež válí se v brlozích tvých v bídě i bohatství, Nafoukaný Světe límců a hvězdiček, rasů zákonných, Nadutý Světe otrokářů mocných a otroků bídných, Hnusný Světe shnilého masa a mozků prázdných – V háv černý se halím, popel sypu na svoji skleslou hlavu, Před tebou, Světe bídný, prchám, bych ještě více nepotřísnil sebe. 39
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.