Rád mám mrtvá těla.

František Sís

Rád mám mrtvá těla.
Rád mám mrtvá těla, zlomena v mlhách černých leží chladná, v těžkém soumraku v tajemné neznámo duše uletěla, v němém zápasu shroucena síla zrádná. Beru v ruce žluté hlavy, v mlčelivém svitu v prázdné důlky oční zírám zničené, za uprchlou vůní jich snů v bledé záři paprsek vysílám lkavý, v zážehu křísení mrtvé rty varem pocelu své krve líbám vznícené. Nervosní prsty kladu na klenby srdce zkamenělé, vytekly tony z něho v jásotu žhavých illusí na vlnách neznáma bouřící, vítězný hrob urval tajemných nadějí mystické květy zmrtvělé, v napjatých akkordech melancholií fantomy minula zablýsknou v posledním dýmu kouřící. Smutné loučení dlouhým hledem žalujících rythmů se line, v bizarním víru zčernalé mlhy po života stopě slídím. Marno. Všude chlad dýchá. Slza hořké krve se z očí řine. V zadumání třesoucího puchu hrobu stojím. Nelituji, jen závidím. 34
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.