Na hlavu mou sypala rudé květy.

František Sís

Na hlavu mou sypala rudé květy.
Na hlavu mou sypala rudé květy, pod jedovatou vůní jich modrala krev má. Ústa má líbala zkřivenými svými rty, pod morovým dechem jich černala krev má! Mé srdce sytila svou palčivou láskou, pod výhní žhavého jedu sžehnuta krev má! A mé tělo bylo jako sníh politý vodou kalnou, mé tělo podobalo se kalichu lilie svadlé – Oči mé hluboko zapadly do děr v lebce – v bolesti sladké duše do mdlob věčných – 29
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.