Rouhavá kantilena.

František Sís

Rouhavá kantilena.
Co je mi ze všeho, co je mi z lidí, z úskočných zmíjí, jež křivým okem svým poťouchle slídí, kde by uštknout mohly, co je mi z lidí, z hltavých supů, jež srdce uštvané za živa z trupu s řeřavým skřekem rvou. Co je mi ze všeho, co je mi z boha, z lásky, jež kletá, jež na přízrakpřízrak, posměch nízkého světa, zplvána klesla. Co je mi ze všeho! co je mi z boha, bezmoci boha, jehož níží, kope v prach lidská noha, potupná noha. 41
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.