ZAZNÍVEJ!

Tereza Dubrovská

ZAZNÍVEJ!
ZaznívejZaznívej, má písni! Není dosti vzdechů, smutků není dosti, které z čistých tůní za večerů temných prýští z vonných mechů, napojené rosou, svěžích vřesů vůní. V doprovodu stesků, které ulehají v letních vlahých nocích v duši závějemi, fanfárami zvučí, na hoboje lkají, uspávají snivé srdce nadějemi. Opřádají zemi, v květech žhavě planou, jako luzný přelud v dálce světélkují – a svou přízi skvělou z hořkých smutků stkanou na rov čerstvý věsí, v ticho šerých thují. 41