PROČ?

Tereza Dubrovská

PROČ?
Proč neodvedl Jsi ji, proč v mém domě a na tom loži – strašné je to tak – Jsi obelhal mne, jednal věrolomně, Tvůj předstíral mi lásku drahý zrak? Ty, jenž Jsi plodům dal zrát na mém stromě, mou duši zbudil – pěla jako pták! Svou musou nazval Jsi mne, a já skromně jak stín Tvůj šla jsem hledíc na zázrak? Ty, jejž jsem nad svůj mír tu zbožňovala a stavěla Tě nad vše vysoko, Ty Jsi mne zradil, ústa Tvá mi lhala – tu v domě tomtom, kde duší mou vše žilo – já s nebes trůnu slétla hluboko v to pouhé nic – kol vše se zatemnilo. 63