V měsíčné noci.

Julius Brabec

V měsíčné noci.
Procházkou vyšla si v kraje v půlnočním šeru zas luna, princezna strnulá v hoři, bledá jak mrtvého tvář, pod rukou víly se vzdušné zvlnila šumící struna, když v tichou hladinu řeky dopadla měsíčná zář. U okna sedím v tiché chvíli ;chvíli; v pracovnu moji též vchází stříbrná princezny záře v půlnoční, záhadný čas, snad z hrobů návštěvou mrtví,mrtví ke mně jdou všickni kdys drazí, duše mé šeptá mi vnitřní, tajemný jakýsi hlas. Dále zas dráhou svou pluje, v oknech se princezna shlíží, stejně kde paprsek štěstí, neb žalu stmělý se kmit, navštíví komnaty králů,králů tak jako chudobnou chýži, i kde dlí mrtvýmrtvý, se staví, s sebou ho k hvězdám snad vzít. A hle !hle! Již pracovna moje koupe se v stříbře a zlatě měsíčné záře a v duši mou padá nebeský klid, na okno drahé se dívám – milenko vzpomínám na Tě, k Tobě s mou myšlénkou spěchá zlíbat se měsíce svit. 18 A nyní přemítám o všem: co bylo, jest a snad bude, co zajde, a co z mé duše do věků dál bude žít, v tom se mé zachvělo nitro, srdce mi v odpověď hude, žít bude píseň Tvé lásky, s mládím, v nichž září Tvůj cit! 19
Básně v knize Písně snícího mládí:
  1. Juliu Zeyerovi.
  2. Prolog.
  3. Snění.
  4. Adolfu Heydukovi.
  5. Vzdech.
  6. Bohdanu Kaminskému.
  7. Svému bratru Adolfu.
  8. První lásce.
  9. Tobě, luno mých snů!
  10. V měsíčné noci.
  11. I.   Škoda lásky, milování,
  12. II.   Jsem omrzelý, bledý
  13. III.   Když nemohu Ti více již
  14. IV.   O perlící se moku révy,
  15. V.   U potoka s novým jarem
  16. V šerých hodinách.
  17. Ve snech.
  18. Mráz.
  19. Předtucha lásky.
  20. Vzpomínka.
  21. Konec románu.
  22. Poesie.
  23. Trny mé duše.
  24. Na rozloučenou.
  25. Můj verš.
  26. Nad novou svojí knihou.
  27. Dnešku.
  28. Píseň rozmarné dívky.
  29. Bilance.
  30. ***   Jako hrst vadnoucích violek
  31. Předtucha podzimu.
  32. Epilog.