Epilog.

Julius Brabec

Epilog.
Stojím jak skála na pobřeží moře, odolám hanám, všedním urážkám, jen přesvědčení vlastnímu se koře, jdu za cílem, svou vlastní cestou, sám !sám! 41 OBSAH:
Juliu Zeyerovi9 Prolog10 Snění11 Adolfu Heydukovi12 Vzdech13 Bohdanu Kaminskému14 Svému bratru Adolfu15 První lásce16 ToběTobě, luno mých snůsnů!17 V měsíčné noci18 Několik písní20–24 V šerých hodinách25 Ve snech26 Mráz27 Předtucha lásky28 Vzpomínka29 Konec románu30 Poesie31 Trny mé duše32 Na rozloučenou33 Můj verš34 Nad novou svojí knihou35 Dnešku36 Píseň rozmarné dívky37 Bilance38 ***39 Předtucha podzimu40 Epilog41
E: jf; 2006 [43]