IV.   O perlící se moku révy,

Julius Brabec

IV.

O perlící se moku révy, O perlící se moku révy,
 buď písní mojí veleben, ty ve sny kouzlíš rajské zjevy, než bouřit počne nový den. Když srdce sevrou žal a mukamuka, chopím se číše vína rád, ať kolem hřmí a všecko klne, přec cítím, že jsem dosud mlád. O moku božské vinné révy, Tě Bůh Tvůj Dionys též pil, když k tanci, k lásce svoje děvy, bachantky luznéluzné, shromáždil. Jsme všichni jako vetchá třtina, a náš-li zapudit jest žal, sáhněme chutě k číši vína jak Midas, starý frigský král. 23
Básně v knize Písně snícího mládí:
  1. Juliu Zeyerovi.
  2. Prolog.
  3. Snění.
  4. Adolfu Heydukovi.
  5. Vzdech.
  6. Bohdanu Kaminskému.
  7. Svému bratru Adolfu.
  8. První lásce.
  9. Tobě, luno mých snů!
  10. V měsíčné noci.
  11. I.   Škoda lásky, milování,
  12. II.   Jsem omrzelý, bledý
  13. III.   Když nemohu Ti více již
  14. IV.   O perlící se moku révy,
  15. V.   U potoka s novým jarem
  16. V šerých hodinách.
  17. Ve snech.
  18. Mráz.
  19. Předtucha lásky.
  20. Vzpomínka.
  21. Konec románu.
  22. Poesie.
  23. Trny mé duše.
  24. Na rozloučenou.
  25. Můj verš.
  26. Nad novou svojí knihou.
  27. Dnešku.
  28. Píseň rozmarné dívky.
  29. Bilance.
  30. ***   Jako hrst vadnoucích violek
  31. Předtucha podzimu.
  32. Epilog.