První lásce.

Julius Brabec

První lásce.
V myšlénkách svojích v jarní noci se k první lásce vracím zpět, jež dosud nezmizela z duše přes celou řadu bědných let. Co změnilo se od té doby... vlas proříd, duši stísnil žal, a kolik mohyl, lásek novýchnových, jsem v srdci svém již zasypal. Vím, marno, že mé vzpomínání na onu dobu blahých chvil, kdy poprvé jsem v žití kouzlo nadšené lásky pochopil. Ona – jest ženou milovanou, a ze mne chudý básník jest, jí osud sype v cestu růže a hloží věsí do mých cest. Ač vím, že ani nevzpomene na první lásky jasný blesk – v mé duši žiježije, pokud dýši – pomněnkou, již sžeh žalu stesk. Vím, zapomněla ve svém štěstí na poupě první lásky snad... já však vždy věrně budu na ni i v černém hrobě vzpomínat. 16
Básně v knize Písně snícího mládí:
  1. Juliu Zeyerovi.
  2. Prolog.
  3. Snění.
  4. Adolfu Heydukovi.
  5. Vzdech.
  6. Bohdanu Kaminskému.
  7. Svému bratru Adolfu.
  8. První lásce.
  9. Tobě, luno mých snů!
  10. V měsíčné noci.
  11. I.   Škoda lásky, milování,
  12. II.   Jsem omrzelý, bledý
  13. III.   Když nemohu Ti více již
  14. IV.   O perlící se moku révy,
  15. V.   U potoka s novým jarem
  16. V šerých hodinách.
  17. Ve snech.
  18. Mráz.
  19. Předtucha lásky.
  20. Vzpomínka.
  21. Konec románu.
  22. Poesie.
  23. Trny mé duše.
  24. Na rozloučenou.
  25. Můj verš.
  26. Nad novou svojí knihou.
  27. Dnešku.
  28. Píseň rozmarné dívky.
  29. Bilance.
  30. ***   Jako hrst vadnoucích violek
  31. Předtucha podzimu.
  32. Epilog.