Předtucha lásky.

Julius Brabec

Předtucha lásky.
U okna princezna snivá v růžové dálky se dívádívá, o štěstím planoucí lásce nadšenou píseň si zpívá, o perlách, démantech, zlatě, o slávě, zámcích a moři, o lásce, pokladu z báje, jež štěstí korunu tvoří ;tvoří; jak vůně ambry ta píseň z hradu v kraj slunný se nese, jak posel snění, když k růži slavík se s písní svou snese. S večerem zašuměl břečtan, jenž z venčí boudoir zdobí, v dáli pak napěla cypřiš, jež střeží šedivé hroby. V té chvíli šera a vůně básník šel zadumán krajem, vzpomínal zapadlých květů, jež v srdci nevzkvetou s májem. Čarovná princezny píseň prosvitla závojem dumy, zaslech’zaslech’, jak podivnou tu píseň setmělé cypřiše šumí. Pohlédl k nebi, by spatřil nebeskou družinu v dáli, a hle již na strunách lásky andělé v srdci mu hráli. 28
Básně v knize Písně snícího mládí:
  1. Juliu Zeyerovi.
  2. Prolog.
  3. Snění.
  4. Adolfu Heydukovi.
  5. Vzdech.
  6. Bohdanu Kaminskému.
  7. Svému bratru Adolfu.
  8. První lásce.
  9. Tobě, luno mých snů!
  10. V měsíčné noci.
  11. I.   Škoda lásky, milování,
  12. II.   Jsem omrzelý, bledý
  13. III.   Když nemohu Ti více již
  14. IV.   O perlící se moku révy,
  15. V.   U potoka s novým jarem
  16. V šerých hodinách.
  17. Ve snech.
  18. Mráz.
  19. Předtucha lásky.
  20. Vzpomínka.
  21. Konec románu.
  22. Poesie.
  23. Trny mé duše.
  24. Na rozloučenou.
  25. Můj verš.
  26. Nad novou svojí knihou.
  27. Dnešku.
  28. Píseň rozmarné dívky.
  29. Bilance.
  30. ***   Jako hrst vadnoucích violek
  31. Předtucha podzimu.
  32. Epilog.