V šerých hodinách.

Julius Brabec

V šerých hodinách.
Jdou v duše hlubinách po březích zapomnění žalostné průvody zmrtvělých tužeb mládí, a sténá naděje s láskami zapadlými, vše v šatech vybledlých, co kdy jsme měli rádi. Jdou smutné průvody k hřbitovu snů a tužeb, jen v dáli černavé neznámě flétna kvílí,kvílí jak srdce znavené, jež puká žalem lásky, když v rakev zavřen kdos nám nejdražší a milý. Uprostřed hřbitova... Sen, zkamenělá touha, jíž oko strnulé tmou žití skelně svítí, noc těžká, hluboká, jak chvíle zoufalosti....zoufalosti... a z rovů šťastných let vát hrůzu člověk cítí... 25