***   Jako hrst vadnoucích violek

Julius Brabec

***

Jako hrst vadnoucích violek,violek
Jako hrst vadnoucích violek,violek
zapadlé lásky v sny voní, dokvetly růže a setlely, jež libě voněly loni.
Mé mládí schřadlo a zemřelo, s ním zpěvů výkřiky hřmící. Žití vln hukot se proměnil – v tiš moře, dřímající... Červánky růžové vybledly, jež holou leb života halí, a při vzpomínce na mládí :mládí: v očích proud slzí mne pálí. Nadšení oheň jen duši zbyl, ač svět vzal všecko, co může... zde psal jsem krví na pergamen svůj život – pěvce a muže. 39