JARO MÉ VESELE ŠEVELÍ...

Maryša Šárecká

JARO MÉ VESELE ŠEVELÍ...
Jaro mé vesele ševelí, směje se v mladistvém jeteli, vůně se rozlévá vzduchem, lehounké vánky jdou po kraji, pohádku sladkou mi šeptají, vnímám ji zrakem i sluchem. Svěží tou rašící zelení veliké života zjevení opíjí zraky mé oslněné, chce se mi v radostné závrati modlit se, jásat i plakati, děkovat i za sny nesplněné. Je mi, že stále jen děkovat mám za hořkou pravdu i za sladký klam, je mi, že padnout mám na kolena; domovem je mi tu každý kout ve kraji, 13 všude snad v podzimu plody mé dozrají, všude je země má zaslíbená. Rozkoší dýchá vše kolkolem, rozkoší jásá pták nad polem, rozkoš ta zchvacuje duše i těla, ve zlatém dešti chce země klín obejmout, vášnivý, sladký je jarní ten proud, a já jsem se rozepěla. 14
Básně v knize Písně radosti:
  1. ÚVODNÍ
  2. MÉ MLÁDÍ NEUMŘELO...
  3. JARO MÉ VESELE ŠEVELÍ...
  4. VZKŘÍŠENÍ
  5. ŽIVOT
  6. ŠTĚSTÍ
  7. KOMU?
  8. ZÁZRAK
  9. VÝKŘIK RADOSTI
  10. MAMINCE
  11. ALLELUJAH
  12. OPOJENÍ
  13. KVETOUCÍ STROMY
  14. VÝZVA BOHŮM
  15. LETNÍ VEČER
  16. JAKO TEN ZLATÝ KLAS...
  17. ZEMĚ MÁ ZASLÍBENÁ...
  18. NAŠE CHVÍLE
  19. VEČER U MOŘE
  20. PŘI MĚSÍCI
  21. MOŘE
  22. DEN KRÁSY
  23. MAKOVÁ
  24. MÁ VÍRA
  25. CESTA K PODLESÍ
  26. PAMÁTCE ANTONÍNA MACKA
  27. CARPE DIEM
  28. DUŠE OTEVŘENÁ
  29. MODLITBA
  30. SE SRDCEM