JAKO TEN ZLATÝ KLAS...

Maryša Šárecká

JAKO TEN ZLATÝ KLAS...
Jako ten zlatý klas, v němž zraje chléb, nejsladším úsměvem slunečním svítím, po vášni volá má vzbouřená krev, hrudi mé vlna i srdce tep, vše jest mi rytmus, vše jest zpěv, v údech svých plnost života cítím. Země mi mateřsky šepotá, paprsky po mně se rozlévají, pokorně přijímám prudký jich žár ve žhavém poledni života, rozkoší chvěji se, když roste ve požár a já v něm radostně zraji a zraji. Výkřik mé radosti k obloze proniká, síla má tryská vždy novými zdroji, rostu, ač k zemi mne strhuje plodů mých tíž, pohled můj vděčně se hmoty vždy dotýká, 31 touhy mé vesmírem plují vždy výš, slunce mi v zenitu nad hlavou stojí. Pod jeho polibky v ženu jsem dozrála, vůni jsem vzala všem květům, všechen žár ohnivý v srdci svém mám, touhou svou celý svět v náruč bych pojala, přijde již chvíle, kdy plody své dám,dám na pospas zrakům všem, na pospas retům. 32
Básně v knize Písně radosti:
  1. ÚVODNÍ
  2. MÉ MLÁDÍ NEUMŘELO...
  3. JARO MÉ VESELE ŠEVELÍ...
  4. VZKŘÍŠENÍ
  5. ŽIVOT
  6. ŠTĚSTÍ
  7. KOMU?
  8. ZÁZRAK
  9. VÝKŘIK RADOSTI
  10. MAMINCE
  11. ALLELUJAH
  12. OPOJENÍ
  13. KVETOUCÍ STROMY
  14. VÝZVA BOHŮM
  15. LETNÍ VEČER
  16. JAKO TEN ZLATÝ KLAS...
  17. ZEMĚ MÁ ZASLÍBENÁ...
  18. NAŠE CHVÍLE
  19. VEČER U MOŘE
  20. PŘI MĚSÍCI
  21. MOŘE
  22. DEN KRÁSY
  23. MAKOVÁ
  24. MÁ VÍRA
  25. CESTA K PODLESÍ
  26. PAMÁTCE ANTONÍNA MACKA
  27. CARPE DIEM
  28. DUŠE OTEVŘENÁ
  29. MODLITBA
  30. SE SRDCEM