LETNÍ VEČER

Maryša Šárecká

LETNÍ VEČER
Znáš vlahou krásu oněch večerů, kdy lesy krvavě se zardívají a každý strom ti šeptá jinou báji, stín každý kreslí jinou chiméru? A zdá se ti, že pluješ v étheru na křídlech touhy nadzemskými kraji a stále víc se přibližuješ ráji, v snech vidíš celou jeho nádheru. Je ticho výmluvné. Zvon vyzvání... Zda litovat máš vášně svojí hříchů, když mluví k duši kouzlo klekání? Ó sladká je to chvíle velké krásy, když víš, že při hvězdách v tom teplém tichu,tichu kdes v dálce někdo na tě vzpomíná si. 30