MAKOVÁ

Maryša Šárecká

MAKOVÁ
Na vrchu v samotě se bělá kostelík. Jdeš k němu lesní stezkou podél svahu, kde stromům rozumíš, když šumí nebi dík za klid i bouře, věčnou rovnováhu, za výkřik radosti i tichý bolu vzlyk, za sladký slunce žár i rosnou vláhu. A zachce se ti žít tu jako poustevník v pokání, samotě a tichém blahu, pít vodu z pramene, spát v jahodiní, znát rozkoš stínu i krvavou záři, snít, že vždy rosteš a jsi nebi stále blíž... Tu chápeš velké lásky dobrodiní a úsměv, jejž zříš v bolné Krista tváři, jak zázrakem by snímal s duše vin všech tíž... 44
Básně v knize Písně radosti:
  1. ÚVODNÍ
  2. MÉ MLÁDÍ NEUMŘELO...
  3. JARO MÉ VESELE ŠEVELÍ...
  4. VZKŘÍŠENÍ
  5. ŽIVOT
  6. ŠTĚSTÍ
  7. KOMU?
  8. ZÁZRAK
  9. VÝKŘIK RADOSTI
  10. MAMINCE
  11. ALLELUJAH
  12. OPOJENÍ
  13. KVETOUCÍ STROMY
  14. VÝZVA BOHŮM
  15. LETNÍ VEČER
  16. JAKO TEN ZLATÝ KLAS...
  17. ZEMĚ MÁ ZASLÍBENÁ...
  18. NAŠE CHVÍLE
  19. VEČER U MOŘE
  20. PŘI MĚSÍCI
  21. MOŘE
  22. DEN KRÁSY
  23. MAKOVÁ
  24. MÁ VÍRA
  25. CESTA K PODLESÍ
  26. PAMÁTCE ANTONÍNA MACKA
  27. CARPE DIEM
  28. DUŠE OTEVŘENÁ
  29. MODLITBA
  30. SE SRDCEM