OPOJENÍ

Maryša Šárecká

OPOJENÍ
Jdu ranním šerem zticha, sbor stromů šumí jemně, procitlo v půdě sémě, vzduch písní lásky vzdychá. Vše láskou vstříc mi dýchá... Omládla jarem země, dech její voní ve mně, plá hrdě slunce pýcha. Mne zalila svým žárem, jak v triumfu jdu jarem, jež květy v klín mi střásá... Jsem květ, jenž má též kvésti v tom tichém, jarním štěstí, jsem život, mládí, krása. 26