CARPE DIEM

Maryša Šárecká

CARPE DIEM
Tu krásnou chvíli chyť, má duše, již nese život ve svém kalu, když ku předu se divě řítí, a která v bahně zablýskne se, třpytí, než vír ji odnese zas dál... Vždyť víš, jak všechno rychle hyne a s věčným tokem splynesplyne, co život dal. Jen rozhlédni se kolem sebe, jsi v zahradě, kde zrají plody všech stromů, které žeň již dalydaly, a každá chvíle také je plod zralý, jejž třeba trhat včas... Ten pramen, z něhož štěstí pijem, tě k sobě zve a „carpe diem“ ti zpívá jeho hlas. 48 Proč ohlížet se stále zpátky a budoucnost chtít znáti předem, když věčnost krásy lze žít v chvíli, která je zdrojem radosti a síly a již se nevrátí? Chceš ptát se, proč tu marně žijem, když neslyšíš hlas „carpe diem“ v blažené závrati? Ta sladká kořist, jež tě láká, se rozplyne a zmizí ti jak přízrak, když budeš váhat ještě déle... Jen vztáhni po ní ruku směle, dokud se nabízí ti, volá vstříc... Je život jako řeka dravádravá, a nevezmeš-li, co ti dává, pak snad již nedá nic. 49