ZEMĚ MÁ ZASLÍBENÁ...

ZEMĚ MÁ ZASLÍBENÁ...
Po letech útrap a bloudění konečně vcházím v zem tu, kde slunce jas vášnivě hoří, v zem, jež je ostrovem rozsáhlých moří, v zem svoji zaslíbenou. Slzami radosti zalévám žehnanou půdu, cítím: zde domov můj, zde šťastna budu, vítám ji na kolenou. Údolím žalu a trním a hložím přišla jsem poslušně za hlasem Božím, a tu zem úrodná v plné své kráse zraku i duši mé otvírá se. Země ta oplývá medem a strdí, vcházejí lidé v ni silní a hrdí, kteří již propluli rudá svá moře, kteří již poznali tajemství hoře. 33 Loď má tu bezpečně v přístav svůj veplula, nikdy se nevrátím do krajů minula. Na půdě stojím již požehnané, ve vůli Tvoji se odevzdám, Pane. Přijímám dary, jež štědře mi dává, život se pohádkou pro mne tu stává. Nebeskou manou se duše má živí, radostně pronikám posvátné divy. Se stromu života trhat smím plody, radost pít z pramene živoucí vody, chápati pokorně věčnosti taje, naslouchat hudbě, jež vychází z ráje. Smrt bude šťastnou tu na prahu cíle, zjevením Božím je každá má chvíle; ve velké touze a blaženém snění čekám již, čekám jen vykoupení. Po letech útrap a bloudění konečně vcházím v zem tu, kde slunce jas vášnivě hoří, v zem, jež je ostrovem rozsáhlých moří, v zem svoji zaslíbenou. Slzami radosti zalévám žehnanou půdu, cítím: zde domov můj, zde šťastna budu, vítám ji na kolenou. 34