KVETOUCÍ STROMY

Maryša Šárecká

KVETOUCÍ STROMY (Antonínu Klášterskému)
Ve slunci alejí kvetoucích stromů, pod modrým nebem jdu s láskou svou domů. Bohatým vějířem větve mne cloní, každá má chvíle kvete a voní. Chomáče květů, zardělé, bílé, ke mně se sklánějí, sladce se chvějí, tisíce retů líbat mne chtějí. Vyrostlé z bolu, štěstí mé zázrakem rozkvetlo s nimi, jako by neznalo minulé zimy. Věčným tím jarem na mne se směje, 27 se květy voní, se sluncem hřeje, s mládím mým jásá... Říkám si blaženě: „Láska je věčná“... Přede mnou alejí kvetoucích stromů táhne se, táhne se do nekonečna... 28