KAPRADÍ

KAPRADÍ
Jen jednu noc a pokradí prý kvete čárné kapradí, kdy, marně ptám se bláhový, les o tom nic mi nepoví. I mním: Kdy mohlo by to být? To s jarem, kdy se rodí svit a zmohutní, že musí kvést i skála, třeba mrtva jest. Čas tady: pestří každá mez a světlý je i v temnu les, s všech větví květů kaskady se řinou přes plot zahrady. Teď, milá má, náš čas je, věř, i úplněk nám svítí v šeř. Tu ještě radost, ještě tu: dech nový v tajném rozkvětu! Dlaň, která láskou chvěje se, ten kvítek jistě přinese, květ jedné noci před námi a jediný nám neznámý... 32