KVĚT V KAMENÍ

Beneš Grünwald

KVĚT V KAMENÍ
Jak jsi se, květe můj, vzal v tom kamení? Těch pustin dokola něha tvá nezmění! K smrti až je mi líto tvých úporných kořenů, nadějí nevěrných v snaživém pupenu. Popatř jen: jsem tu tak docela sám, bohatství všecko ve vzdušných přeludech mám. A když je trávíš se mnou, doufáš v ně silněji; proč jsi jen svěřila skále svěží svou naději? Nadejde noc má i tobě, zchlípíš křehký svůj květ pod tíhou slz, až nedají více se udržet. Ještě však neustanu mysliti na úsvit, pro tebe, třeba už nakrátko, chtěl bych přece jej mít! Můj první pohled je k tobě, co ty všemu říkáš jen: nejspíš tvůj rozkvět mi udá předzvěst na krásný den. 57
Básně v knize Prozářené bouře:
  1. MED
  2. PROLÍNÁNÍ
  3. STOPY
  4. SYLLOGISMY A VIDMA
  5. PUZZUOLSKÁ SOLFATARA
  6. PSYCHÉ
  7. CHCEŠ CENIT SNY?
  8. VLAŠTOVKA
  9. LIDSKÁ VÍRA
  10. JABLOŇ
  11. DEMAGOG
  12. BŘÍZY
  13. UHLÍŘI
  14. ZAPOMENUTÁ
  15. LOĎ V JEZEŘE
  16. MOŘE V BOUŘI
  17. IDYLLA OD JEZERA NEMI
  18. SVĚTLO V MÉM OKNĚ
  19. SIESTA
  20. KAPRADÍ
  21. HLUK MĚST
  22. PARALLELA
  23. O CIZÍM JÁSOTU
  24. VZPOMÍNKOU NA CETYNI
  25. VZPOMEŇTE!
  26. TO NADĚJE NAŠE
  27. ZAČAROVANÝ KRUH
  28. K DOBRU
  29. IRONIE
  30. TRPKÉ SLOKY
  31. BLÁTO
  32. PŘEDTUCHY
  33. KVĚT V KAMENÍ
  34. BEZDĚTNÍ
  35. NAŠE VÍTĚZSTVÍ
  36. POKOJNÉ SVĚTLO
  37. ZPĚV VÁNOČNÍ