Příjezd do Terstu.

Josef Kalus

Příjezd do Terstu.
V své obraznosti vídal jsem moře: obludu hroznou zelených očí, jak o břeh divě ohonem pere a jak se pění ve skalách vztekem. Supě a duně vlak už mne nese ku břehům mořským. Konduktér volá: „Pohleďte, moře!“ Vychýlím z vlaku zvědavé líce, obludu hledám s tlukoucím srdcem, blouznivým okem: Kde je, ach kde je? Supě a duně vlak unáší mne kol břehu moře. Nezřím však nikde představy oné, jež v mysli mojí léta už žila –: pruh zřím jen modrý v krajině slunné, neslyším jeku, náraz vln hlučný. 7 Supě a duně vlak unáší mne po břehu moře. Ach, totě není obluda hrozná báječné síly: spíš domácí to beránek krotký, jakého vídám u lesa pást se na rodném luhu. Supě a duně vlak unáší mne po břehu moře. Toť jasná studna v zátiší lesním, v níž hasí žízeň srny a laně i paroháči, v noci pak víly perou v ní sukně řasnaté, bílé. Supě a duně vlak unáší mne po břehu moře. Ach, to vše doma viděti mohu, zašeptám sklamán a chudší o sen v dlaň schýlím líce, lituje stovky, již vydlužil jsem od dobrých lidí. Supě a duně vlak zastavuje v nádraží terstském. 8
Básně v knize Přímořské dojmy a elegie:
  1. Příjezd do Terstu.
  2. V jižním kraji.
  3. Na skalním tesu.
  4. Spadly mi rýmy.
  5. V přístavě.
  6. Miramare.
  7. Na terstském náměstí.
  8. Mořská bouře.
  9. Maják.
  10. Mrtvý pták.
  11. Tři přípitky.
  12. Pro koho moře darmo rodí perly?
  13. Dvě sireny.
  14. Ryba.
  15. Stříbrná luna.
  16. Východ slunce.
  17. V rybářské krčmě.
  18. Jízda do Benátek.
  19. Memento mori.
  20. U granitového sloupu v Benátkách.
  21. Benátské skříně výkladní.
  22. Holubi.
  23. V chrámě sv. Marka.
  24. Pianista.
  25. Dívce s perlami.
  26. V přístavě.
  27. Na ostrově Liddo.
  28. Adrie.
  29. Lastury.
  30. Malíř.
  31. Duha.
  32. Mořská báj.
  33. Před odjezdem z Benátek.
  34. Na lagunách.