Dívce s perlami.

Josef Kalus

Dívce s perlami.
Nač, dívko, nosíš perly kol hrdla? Snad zástavou jsou horoucích slibů, věrnosti, lásky? Zahoď je do vln: Kdo prý je nosí na nahém hrdle, propláče jednou celý svůj život. A tys tak bledá, oči tvé vlhnou... Rci, je už pozdě zabránit kouzlu neblahých perel? Ó nerozumný, kdo ti je věšel na bílé hrdlo: ten jistě tebe, věř, nemiloval. Ten nenahlédl do hloubí tvého dívčího nitra, nehledal jádra, cenil jen povrch. 58 Ten na mysli měl jenom tvých ústek maliny zralé, aby je vyssál v rozkoších lásky. Ten jenom viděl spanilé formy mladého těla, aby je ztrávil plamenem vášně. Ten kul jen zrady... Ubohá dívko, viď, skvostné perly že zavinily truchlý tvůj osud? – 59
Básně v knize Přímořské dojmy a elegie:
  1. Příjezd do Terstu.
  2. V jižním kraji.
  3. Na skalním tesu.
  4. Spadly mi rýmy.
  5. V přístavě.
  6. Miramare.
  7. Na terstském náměstí.
  8. Mořská bouře.
  9. Maják.
  10. Mrtvý pták.
  11. Tři přípitky.
  12. Pro koho moře darmo rodí perly?
  13. Dvě sireny.
  14. Ryba.
  15. Stříbrná luna.
  16. Východ slunce.
  17. V rybářské krčmě.
  18. Jízda do Benátek.
  19. Memento mori.
  20. U granitového sloupu v Benátkách.
  21. Benátské skříně výkladní.
  22. Holubi.
  23. V chrámě sv. Marka.
  24. Pianista.
  25. Dívce s perlami.
  26. V přístavě.
  27. Na ostrově Liddo.
  28. Adrie.
  29. Lastury.
  30. Malíř.
  31. Duha.
  32. Mořská báj.
  33. Před odjezdem z Benátek.
  34. Na lagunách.